čtvrtek 30. listopadu 2017

Únos!

Nejdřív souvislosti. Většina médií přinesla v minulých dnech zprávy o několik pokusech únosu malých dětí cca tříletých. První případ se odehrál v Edenu, v pátek v podvečer: Tam nakupovala maminka se svými dvěma dcerami ve věku rok a půl a sedm let. Maminka pouze poodešla k vedlejšímu regálu, kdy děti měla stále pod dohledem. Ani tak ale nezabránila pachatelce, aby z ničeho nic popadla mladší z holčiček a snažila se ji odnést neznámo kam,“ popsal pražský policejní mluvčí Tomáš Hulan.
Únoskyni se snažila zastavit starší z dívek a snažila se vzít svou sestru zpátky, přičemž křičela o pomoc. Rozruchu si naštěstí všimla kolemjdoucí, která únoskyni dítě vzala z náručí a vrátila jej mamince. Pachatelka poté utekla. Následně se ukázalo, že se jedná o nezletilou pachatelku za druhém stupni ZŠ.

S námi to bylo jiné. Při odchodu od zubařů začala Hermina vřeštět a vztekat se, odmítala si obléknout bundu, mámu tloukla a plyvala na ní. Mámě tekly nervy, ale v tom davu na Národní třídě se snažila Herminu zpacifikovat bez ztrát na životech. Začal tam na nás mluvit nějaký pán, vlastně ani nevím, co říkal, protože Hermina řvala. Máma neměla na konverzaci s pánem náladu a odcházeli jsem směrem k Palackého náměstí. Na pěší zónu za námi vjela policejní dodávka a doběhli nás tři policisté. Zajímalo je, jestli jsme máminy děti a jestli nás má máma zapsané v občance. Máma nás tam samozřejmě zapsané nemá a ihned o tom orgány informovala. Vyžádali si průkaz totožnosti, vzali si mě a Vincenta stranou a dotazovali se kdo jsme, jak se jmenujeme a kdo je ta paní s náma. Hermina začala vnímat vážnost situace a fakt, že je fakt zima, nechala se nasoukat do bundy a začala se k mámě tulit maminko, maminko. Ani to pány nepřesvědčilo a vysílačkou zjišťovali naše rodinné poměry. Když se ukázalo, že v záznamech o dětech figuruje osm různýk jmen, byli z toho zmateni, ale podařilo se jim to vysvětlit. Mámě tekly regulérní slzy, byl jsem z toho v rozpacích, pak mi vysvětlila, že to bylo ze vzteku. Pánové se nám slušně omluvili, dali nám mapu Prahy jako suvenýr a my se šli posadit na hřiště ve Františkánské zahradě a ani nevadilo, že je po dešti. Máma asi vypadá dost mladě, když jí podezřívali z únosu Herminy.

Pigment

U zubařů dnes trochu nuda, protože ani já ani Vincent nemáme žádný kaz. Přesto nám ale paní doktorka dočistila zuby ultrazvukem, tedy Madlenka ošetřila Vincenta a já si vyžádal paní doktorku Herminu. Chodíme sem rádi a bude to mít vliv na naše budoucí kariéry, to už je teď jasná páka.

středa 29. listopadu 2017

Se Sárou

Řádili jsme s Vincentem jedřív u sousedů a pak u Sáry doma. Dumal jsem jak ji vypodobnit v Minecraftu, zahrálj jsem jí na piano a na rozloučenou jsme se hodněkrát objímali. Nechtělo se nám domů a Sára taky chtěla být s náma. Před odjezdem jsme hráli na schovávanou v temném koutu zahrady.

pondělí 27. listopadu 2017

Babysitting

Víkend byl na Komárově moc příjemnej. Vincent s tátou jeli do Semil vlakem, my ostatní jsme vyrazili autem a v Semilech jsme je oba nabrali u Lidlu, kde si dávali horký karamelový nápoj. Potkali jsme tam taky Pavla Smetáčka a zavzpomínali na Kořínek. Proháněli jsme tablet a potřebovali jsme se vyskákat. Doma v bytě v Liberci totiž skákat nesmíme. Ani dupat. Máme nervní sousedku pod náma, která chodí spát v osm hodin večer a vadí jí pohyb v našem bytě. Vlastně o tom vyprávěl i děda Emil, že na ně sousedi zespoda bušili násadou od koštěte. Máme to stejně, jen ti naši nejsou líní vyběhnout schody nahoru k našim dveřím a zabušit alá gestapo. Mrzne, ale u kamen je fakt dobře. Na zemi máme matraci z té venkovní postele a skáčeme. V neděli večer jsme zašli na mrazivou procházku k Bakišům. Mají krásné siamské koťátko. A dnes mě vysadili ve škole a doma se řádilo s Márinkou a Bertíkem. 

úterý 7. listopadu 2017

Schne to pomalu

Frajeřinky

Vincent šel na kontrolní rentgen s lehkými obavami, protože včera spadl ve škole z hamaky na tu polámanou ruku a nechtěl, aby mu ty kosti něko rovnal. Zatím dobré, kontrola za týden. Hermina předvedla cestou do nemocnice ukázkový hysterický záchvat, který komentovali i kolemjdoucí. 

Beach volejbal


Ráno jsem šel k našemu místu setkání s Terezkou sám. Vincent s Herminou a s mámou dorazili za mnou a chvilku jsme čekali. Pak já nasedl k Terezce do auta a oni utíkali na přehradu na setkání s novou skupinkou otužilců tentokrát tematicky zaměřené na beach volejbal i když tak trochu ve vodě. Dle měření má voda krásných 6C.

neděle 5. listopadu 2017

Ze zoo


Musíme Vincenta přivést na jiné myšlenky. S tou prozatím zadlahovanou rukou až k rameni nemůže hýbat a špatně se mu s tím spí. V noci se potkával s mámou i s tátou a nespal pořádně nikdo z nich. V zoo nejvíc zaujali lachtani a tučňáci. Taky ta slonice, co tu žije od šedesátých let a je původem k Kalkaty. Je to slon indický. Dobrej byl i orel, co se koupal v napajedle a cákal na nás. Herminu zaujalo mládě vřešťana, které se drželo mámy na břiše, když chodila. 

Vodník

Cestou jsme po obědě potkali u plotu kde jsme šmírovali obě slonice vodníka. Měl suchý šos, ale i tak z mámy vytáhl příspěvěk za fotografii. Až se budeme koupat v rybníku pomůže nám. Byl vcelku sympaťák.

sobota 4. listopadu 2017

Dvě zlomené

Předloketní kosti. Z návštevy Dinoparku.
To je 5D kino. Mají tam takové polstrované hřiště. Být ta zeď betonová tak se Vincentovi nic nestalo, to máme ověřeno. Na polstrované prostředí nejsme připraveni. Vycupitali jsem z Dinoparku a s mámou a Madlou jsme se potkali v čekárně u úrazové ambulance. Táta s Vincentem pokračovali na rentgen a my domů. Byla u nás Nikolka a hrála si s vláčkama. 

čtvrtek 2. listopadu 2017

Průprava


Logisticky dokonale zvládnuto. Včera jela máma do Holešovic, aby stihla dnes ráno svou dentální hygienistku. Holky jely taky. Dopoledne se poflakovaly po Praze a odpol pro nás přijely do Všeně a hurá do tělocvičny na tanečky. A pak ještě kontrolní návštěva bytu u přehrady, kde už se to pomalu rýsuje. Robin je nakrmil sušenkama.

Dvojčata trénují na bazén