sobota 30. ledna 2016

Dědův den

Děda Emil slavil narozeniny. Udělali jsme mu vlastnoruční pinatu a odpoledne jsme se vydali na hřiště. Popovídali jsme se sousedovic Lejlou, co její tatínek pochází z Turecka a taky tam bydlí. Máma prý zná její mámu. A pozor. Dostali jsme tablet a hodinky s řetízkem, co se nosí v kapse vesty. 

pátek 29. ledna 2016

Mašina


 Takhle jsme jezdili v Teplicích v jakémsi nákupním centru, kam jsme si na skok vyrazili za Olgou Ptákovou. Přijela na pár týdnů z Aljašky a s mámou se asi deset let neviděly. Byli jsme všichni oficiálně představeni a docela jsem se bavili. Pojedeme do Anchorge nebo za Sandy do Boise, Idaho?

Vnitřnosti

Během předávání vysvědčení, kdy si předávající učitelky šuškaly s každým žákem zvlášť, se Hermina začala trošku nudit. V zadním rohu si s mámou prohlížely model člověka, což zaujalo i Madlu a Vincenta a v mžiku provedli odbornou pitvu. Pak byl trochu problém to naskládat zpátky, ale po čase se to povedlo. Vlastně po Amálčině upozornění, že se na to sahat nesmí.
  

Madlenka dirigentkou

Při čekání na předávání vysvědčení jsme celá třída hráli na dirigenta a na nástroje. Pak se ve dveřích objevila Madlenka a hrála s náma. Vincent visel mámě na noze a měl zrovinka nesmělou chvilku.



 

Jaro

Trampolína bez sněhu je o poznání příjemnější. Nemáme mokré kalhoty hned, ale až o pár minut později. Nesmíme zapomenout naše triky.

Čekání, předávání a čtení

středa 27. ledna 2016

Perníková chaloupka

Kampak ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti.
Cos tam viděl, holoubku?
Perníkovou chaloupku u černého smrku....
Můj výtvor z keramického kroužku.

středa 20. ledna 2016

Ještě pár momentek


Táta dostal bezlepkový dort s růžovými okvětními plátky a mandličkami, jednohubky suši, nafukovací balonky, bromelii, několik hyacintů co skoro kvetou, trubku, co hlasitě troubí, a barvičky na sklo. Myslím, že to nečekal. A to ještě ráno to vypadalo na elektronické klávesy a když selhala dodávková služba, tak na akvárium. Nakonec jsem mámu ze zverimexu odvelel do papírnictví a ty nákupy jsme pořešili tam. Dobrý, ne?


A kdy budu mít já?

Nechybělo překvapení, pyromanské legrácky a občerstvení z nejlepšího podniku široko daleko. Díky přátelé.

úterý 19. ledna 2016

Králík

Po vyložení sněhu se ukázalo, že se vcelku povedla socha naštvanýho králíka. Má uši nahoru a kouká doprava. Vidíte ho?

Bobová dráha

Velké auto v mrazu nestartuje. Vlastně to ani moc nevadí. Jezdím do školy fordem a máma sedává u kamen. Jako Máca. V dráze překáží keříky a stromečky, co máma v létě nasázela na zahradu. I nu, což.

Zima


Vincent píše

Píše tátovi dopis. Tiskacím písmem.

Zímní pohádka



Dvojčata s mámou a Herminou v šátku sjeli na jdeněch bobech dolů k domu sousedů Bakišů, pohovořili se sousedem, takže víme, že se jim právě narodilo jehňátko. Cestou nahoru je máma táhla a když už nemohla, naložili boby sněhem a odvezli to společnými silami nahoru. 

sobota 16. ledna 2016

Lyžovačka komárovská


Na vleku válím jako profík, při slalomu mi paní Zajícová trochu asistovala. Bylo to fajn. Cestou sem jsme viděli k úžasné blízkosti auto udělat hodiny a opřít se do svahu. Řidič vylezl dveřma spolujezdce a klepal se. Vytlačili jsme ho ze závěje a to mu zvedlo náladu. To jsou ty máminy zkušenosti z Aljašky. Přijede každým dnem Olga z Anchorage. Musíme se seznámit!


čtvrtek 14. ledna 2016

Dopis od dědy Járy

Čtu sám...Děda mi napsal speciální dopis tiskacím písmem, aby se mi to lépe četlo. Na druhé straně je obrázek. Je prima dostat klasicky dopis poštou. Prý to dříve bylo častější.
Taky se mi líbí dopisní známky. Třeba s Járou Cimrmanem.

Maškova zahrada


úterý 12. ledna 2016

Kimono

Na Vánoce jsme se Štěpánem dostali oba svoje kimono na judo. Dnes jsme ho poprvé vyzkoušeli v akci. Štěpán už umí vázat pásek po judisticku. Pan instruktor Vele byl spokojen. Já jsem se hned pustil do potyčky s klučinou, co se mi posmívá a zlobí mě. Je větší, silnější, ale stejně s ním jdu do rvačky. Táta říká, že jednou ten klučina nebude mít žádné kamarády, zato já ano. Největší je Štěpán. Včerejší večer a noc jsme strávili s dvojčaty v azylu u něj doma. Rodiče potřebovali oddech, poslední dny a noci byly pro ně náročné.

úterý 5. ledna 2016

Marodi

To je smutný pohled, co? Šel bych si zaskákat. ale ani na to nemáme nikdo nějak moc sílu. Prošel jsem s dvojčatama zpěvník a oprášil repertoár. S Vincentem dáváme trochu kapky Madle, ani sám nevím proč. Táta jedinej nestůně, to asi tím novoročním během.

Ze školy

Svíčky ze včelího vosku drží na vyhřátých kachličkách u kamen. Na to jsem přišel sám. Sám jsem si je taky udělal ve včeláku (rozuměj včelařském kroužku) a chobotnice je zase z výtvarky. Jenže i já měl v noci horečku a dnes jsem do školy nemohl, dokonce ani na judo. A to jsem si chtěl vzít nové kimono.

Stromeček

Tak nás to nakonec neminulo. Na naší zahradě se objevil tento stromek. Moc se mi líbil a přemluvil jsem tátu, aby ho přinesl domů a aby ve tmě a v mrazu na půdě nekonečně dlouho hledal aby našel světýlka a ozdoby. Ráno jsme strojili stromeček, aby část rodiny s horečkama či zimnicí mohla ještě spát. 

Padá!