pátek 30. prosince 2016

Bumerang




Válíme se u kamen a venku je tak pěkně. Dokonce se rozjel vlek a lyžuje se. My vyšli jen tak na lehko bez bobů, za to s letadýlkama. Nejsou obyčejná, je to aerobumerang a opravdu se dokáží vracet. Chce to jen trochu cviku.

neděle 25. prosince 2016

Stěhování


Uspořili jsme místo položením jedné knihovny a druhou knihovnu, na místo knihovny jsme přestěhovali novou kuchyňku a domeček pro panenky. Ještě jednou takový dárkový prosinec a budeme potřebovat větší dům.

sobota 24. prosince 2016

Z cesty!



Pod německou cestou vyvěrá pramen a když mrzne, udělá se tam taková pěkná ledová plotna, díky které se i na mírném svahu docíli slušného zrychlení a bobech. Ozkoušeli jsme několik posedů a kombinací posádek.
Nejdelší dojezd měla posádka Vincent s mámou, jsou asi už celkově hmotnější než táta, a tak měli i delší dojezd. Madla s Herminou stavěly minisněhuláky a námraza lámala větve stromů za námi.




Hotovo!

Den začal pěkně zostra. Vincent měl v noci horečku a s mámou ponocovali. Ráno se rozcinkal ten jedinej znoveček, co v domě máme, předpokládám, že ho na krku nosila nějaká kráva. Vyrazili jsem do kuchyně a nad ozdobeným fikusem svítila barevná světýlka (táta včera tvrdil, že nefungují) a pod ním ležela spousta věcí v originálním ale i neoriginálním balení. Vrhli jsme se na to. Fotky z akce nejsou veřejně publikovatelné díky naší nahotě. Rozbalování plynule přešlo do turnaje ve stolní hře Pukec, kdy jsme s Vincentem několikrát v řadě tátu drtivě porazili. Vincenta nejvíc ze všeho bavilo rozdávat nám dárky, ty dárky pro něj samotného nechal čekat. Včera při sos výletu s mámou do nakupovacího pekla pečlivě vybíral dárek pro Madlu, pozoroval balení a montování, a odpoledne jsme rozebírali co to vlastně ten Ježíšek je. Páč ten tlustej chlupatej chlap v červeným to asi nebude. 

pátek 23. prosince 2016

Ledové království

Ráno už jsme byli nastoupení k odjezdu na farmu Bláto a najednou zpráva, že je všude led. Nikam jsme nevyjeli. Na sýry do Bláta zajedeme v lednu. 
Sedíme u kamen a Vincent stůně. Odpoledne dorazil na kus řeči a kolaudaci piana pan ředitel s Vendelínem. Vyšrouboval mi stoličku u piana nahoru a něco nám i zahrál. Madla s tátou cvičí v Jičíně. Navečer ještě přišla Natálka se svojí mámou Ditou. Piano je fajn.

čtvrtek 22. prosince 2016

Velká večerní



Já na besídce vášnivě tančil se svými sedmi spolužáky tj s celou třídou jako skřítkové, kteří mají v Dánsku na svědomí vánoce. Nějak nám u toho spadl vánoční stromeček a pak ještě dvakrát, což byl nejzábavnější pod programu, u kterého se všichni chechtali. Já taky. Hermina s Madlou se hodily do gala a moc jiím to slušelo. 

Hermina slaví

Předvánoční čas je plnej příprav na besídku, dvojčecích narozenin a ty Hermininy se v tom možná trošku ztrácejí. Ona to nese statečně. Teta Lucka jí upekla dort z ořechů. Je to jako v té pohádce jak krtek pořídil kalhotky. Hermina zavelela, máma ořechy sesbírala, táta Radek usušil, babi Mirka vyloupala a teta dort z nich upekla. S kávovou polevou, mám podezření, že s pomocí nového kuchyňského miláčka. Madlenka byla od pondělka u babi v Boleslavi a přijeli dnes všichni k nám na oslavu následovanou besídkou. Těsně před sfouknutím svíček dorazila i Lenka a Madla s Vincentem svíčky zapalovali, Hermina foukala, několikrát, až jsme ten smrad museli vyvětrat. Pak si pustili v pekáči s vodou lodičky z ořechových skořápek, co vezou svíčky a pyromanský koutek nám vydržel ještě do dalšího dne. Hermině se pomalu hojí o opaření z Holešovic, je statečná a obdivujeme ji. 

neděle 18. prosince 2016

Nástroj



Vypadá to, že budu první v rodině, kdo bude vybaven vlastním nástrojem. Vyrazili jsem prozkoumat kytary.cz, navštívili jsme dvě pobočky, pokecaly se spoustou odborníků a stejně nakonec byl výběr jen dle cenového rozpětí a barvy. Prej perfektní klaviatura, no hlavně, že k tomu mám sluchátka a stoličku bétowenku. Jsem zvědav, co tomu řekne pan učitel. Máma ve frontě hbitě polaškovala s evidentně rozjařeným pánem ve frontě za ní, co si přišel koupit jen strunu G do kytary za stovku a domáhal se slevy na věrnostní kartu a připsání bodů. Jelikož věrnostní kartu nemáme, máma mu nabídla, že může získat body za náš nákup a tím jsme získali věrnostní slevu 6%. To nám pokrylo náklady na rodinnou večeři v pizzerii, protože to Madlino skandování "šunkovou pizzu, šunkovou  pizzu!" se už nedalo vydržet.

Báseň

Jmenovat se Emil v okrese Semily není žádnej med. V čítance celá třída čítá báseň:

Líný Emil z města Semil
před zrcadlem naříká.
Protože se včera nemyl,
uviděl v něm čuníka.

Beru to sportovně, ale můj vztah k čítance to nevylepšilo.

sobota 17. prosince 2016

Zpoždění

Ráno jsem se vydali zase otevřít Hemleys, ale nevešli jsme se s Hermininým kočárkem do jedné tramvaje a čekali jsem na další. Nabrali jsem zpoždění, které jsem se snažil vyrovnat mohutným cílovým sprintem od Obecního domu. Doběhl jsem a slyšel akorát tři, dva, jedna a otevřeli mi přímo před nosem. Nesl jsem své zklamání statečně, protože jsem uvnitř vcelku rychle přišel na jiné myšlenky. Jsem klavírista tělemi, duší i nohama. Na Můstku jsem pak potkal spolužáka Jáchyma z první třídy a radostně jsem se objímali, což u Jáchamova tatínka vzbudilo rozpaky, protože nás nezná. Máma jim napověděla, že se asi známe ze Všeně a bylo všem jasno. 

čtvrtek 15. prosince 2016

Řízené boby

Vincent je klikař. Dostal k narozeninám boby s volantem a s brzdou. Hned jsme se je večer vydali vyzkoušet, abychom pročistili organismus od všeho toho cukru a potravinářských barviv. Hermina má zelený bobek a my všichni čůráme taky zeleně. To bude ten fondant na dortu. 
Jezdilo to skvěle, je sníh byl tak zmrzlej, že na něm brzdit nešlo. Vůbec. Aspoň mám zdokumentováno, že splňuji povinnost nosit coby chodec ve tmě reflexní prvky, ani jsem nevěděl, že jich má moje sněhová výbava tolik.

středa 14. prosince 2016

Dort s Jěštědem

Momentky z oslavy















Dort s Ještědem


Dvojčatům je dnes pět let. Nostalgie se chytá jen rodičů, je mi to vcelku buřt.





Na gondole jsme nevěděli, že do jednoho roka budeme mít Madlu a Vincenta..

Šachy s dědou


Vincent se opřel do šachů. Hrál se mnou, samozřejmě jsem ho to všechno naučil já. Pak hrál s mámou a ustál svůj první mat. A s dědou už uhrál remizu. Kdo se hlásí jako další hráč?

pondělí 12. prosince 2016

Umím otevřít Hamleys



Když Hamleys poprvé začali v Londýně prodávat hračky, Westminster Bridge byl čerstvě otevřen pro dopravu – tedy koňské povozy. Psal se rok 1760. William Hamley zde prodával hračky, které děti rozesmály od ucha k uchu a které se zapsaly do paměti celé generaci. A tak první obchod Hamleys přímo přetékal hardovými panenkami a cínovými vojáčky, obručemi a houpacími koni. Snem Williama Hamleyho bylo mít nejzábavnější hračkářství na světě. V roce 1881 otevřel dnes nejslavnější obchod Hamleys v Regent Street. Ke konci vlády královny Viktorie se police obchodu plnily loutkami, kouzelnými lucernami a modely lodí, ale také soupravami kroketu, kriketovými pálkami a fotbalovými míči. Hamleys jako první uvedli na trh hru, kterou si veřejnost okamžitě zamilovala a podle zvuku skákajícího míče ji pojmenovala ping pong. V roce 1931 evropská ekonomická krize donutila obchod zavřít. Hamleys pak ale koupil Walter Lines a obnovil jeho slávu. Když nastoupila na trůn královna Alžběta II., stále si pamatovala hračky, které jí kdysi dala babička. A na oplátku i ona svým dětem darovala hračky Hamleys. A my s Madlou jsme ten obchodní dům dnes otevřeli veřejnosti a taky jsme dnes první vlezli dovnitř. Dostali jsme placku, která nás opravňuje tvrdit, že to tu uníme otevřít.

Medvědi


Ještě nikdy jsme nedostali takové medvědy. Trvalo docela dlouho, než jsme je zpracovali, pak jsme si dali jablečné pavouky a žáby. Prostě žabí stehýnka. Mňam!

neděle 11. prosince 2016

Minecraft z papíru


Táta si z minecrafťácké konference přinesl blok s kostičkovaným papírem a tak jsem hned věděl, k čemu ho použijeme. Tak pozor, zprava creeper (čti krýpr), enderman (čti endrmen), dva hráči či jejich skin a jeden strom. Potřebujeme jen tužku, pravítko, pastelky, nůžky a máme zábavu na celý večer. 

Trdlo sváteční


Po náročné oslavě ujových narozenin včera večer se většina účastníků tradičního setkání necítila dobře, pořídili si opičku a netopýra, a dostavil se statečný a nezničitelný strejda Jiří. Vyfasovali jsme trdelník hned dvakrát a užívali vánočních trhů. A líbil se nám strom a barevná lítající helikoptéra.

čtvrtek 8. prosince 2016

Kapr Karel


Vánoční příběh o kapru Karlovi, kocouru Bubinovi a paní Ludmilce Houskové je pohádkovým vyprávěním, ve kterém nechybí koledy a ve kterém spolu s herci diváctvo obepluje celý svět. Víme už, jak se slaví Vánoce třeba u Laponců, u Indiánů nebo v Polynésii.
Divadlo bylo ideální pro ty, kteří rádi cestují, třeba po moři, vzduchem či odpadním kanálem.

Vendelín


Domluvili jsme se s Vendelínem a konečně se uskutečnilo historicky první přespání spolužáka u nás doma. Bylo to divoké a užili jsme si to . 

Hospoda je zavřená!

Je to tak , na vršku Kozákova zavřeli hospodku, protože tam malují. Přineslo to dvojčatům lehké zklamání, které ale vylepšila možnosti sjet dolů na bobech. Madla vetšinou tlačila a Vincent řídil. Hermina využila příležitost k nejlepšímu možnému šlofíčku na sluníčku. 

středa 7. prosince 2016

Dárek

Po divadle následovala návštěva nejlepšího semilského knihkupectví a Vincent tam šel s přesnou představou, že je potřeba sehnat dárek pro babi Jíťu. A povedlo se. Paní za pokladnou to i zabalila a Vincent to pak násilím nastrkal do komárovské poštovní schránky. Tak čekáme, jestli se to paní poště podaří vypáčit ven a taky doručit do Štěpánova. 

pondělí 5. prosince 2016

Herma v čepici



Dej Hermine čepici!

Madlenka se o Herminu dobře stará. Ráno si Hermina vybere v šuplíku oblečení a Madla jí do toho nasouká.
Ale tahle čepice je přece plavací.