neděle 31. srpna 2014

Morky

Z roztomilých babičiných krůťátek vyrostly veliké "morky". To znamená krůty. Hlavy jim hrajou všema barvama a už se jich nebojí ani dvojčata. Něco mí říká, že je čeká neblahý osud a nebude to trvat dlouho.

Jak jsem potkal krále Jiříka z Paděbrad a z Kunštátu


Letošek je  programu Hradozámecké noci. Tento rod byl pro rok 2014 vybrán zejména kvůli 550. výročí od dokončení několika na sebe navazujících diplomatických misí, jež vyslal český král Jiří z Poděbrad k západním panovnickým dvorům. Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu, se stala jedním z klíčových politických projektů doznívajícího středověku a bývá považována za předobraz hledání ideálního „společenství národů“. Vítali jsme průvod a volali jsme "hurá a sláva králi!". Nejdřív jezdec ohlásil příjezd krále, pak šli štítonoši, vlajkonoši, heroldi, pak jel král a za ním rytíři, ženy, šašek a vězeň. Myslím, že jako jediný jsem na nádvoří u provolávání slávy králi skákal nadšením. Ostatní byli takoví chladnější. Dvojčata seděla rodičům za krkem a valila oči. Chvíli si máma s Madlenkou musely vyšplhat na šibenici k oběšenci, aby lépe viděly na zápasy rytířů. To Madla prozřela a komentovala dění až se okolostojící smáli. Vězeň nakonec nebyl svržen do příkopu a roztrhán psy, jak se původně plánovalo, alébrž dostal milost a byl jen zlit ledovou vodou a vymrskán z hradu. Madla udivevě křičela, že má pán mokré tričko a byla evidentně pobouřena. Král pak zase odjel válčit s proradným Korvínem a my se veselili dál nad propečenou klobáskou, dokud nás nevyhnal déšť. 

Krom meče ovládám i luk a kuš


Střílet z kuše je drobet sofistikovanější. Nejdřív jsem šel zkusit štěstí k luku. S tím to umím ze školky a z Brniště z festivalu. Dvě trefy do terče, docela to ušlo. Pak jsme absolvovali prohlidku sklepení a tam měli i šipky do kuše. Mohl jsme si je prohlédnout a ze sklepení jsem rovnou utíkal na střelnici. To si musím vyzkoušet! A teď pozor, položit na pravé rameno, levou rukou to chytit vepředu, zavřít jedno oko, přiložit na lícní kost (to jako na tvář) a zamířit. Nemířit přesně, ale trochu dolu. Vybaven těmito radami od zkušeného královského bubeníka jsem třikrát vystřelil. Všechny rány v terči a druhá dokonce přímo v bílém středu. To se nepovedlo ani většině dospěláků. Sklízel jsem ovace a měl jsem z toho dobrý pocit. Na příští hradozámeckou noc potřebuju oblek pážete s mečem, to je jasný!



čtvrtek 28. srpna 2014

Holky a mašiny, záplaty na džíny...


Po náročném dopoledni v Decathlonu, kde jsem se vydali z energie, jsme se zastavili na kus žvance (šunková pizza a špenátové ňoky s kofolou) do bazénu. Během vybalovaní se ukázalo, že nemáma plavky pro mámu. Nakonec jsme šli do bazénu jen my tři chlapi a máma s Madlou zakotvily v nedaleké kavárně V zahradě. Napájely se sládkovou limonádou a pak se připojila i Máca s doprovodlem. Skamarádil jsem se s místním klučinou a vylobboval jsem pro nás pro každého dvě zmrzliny. Pak už hurá pro tátu a domů. Jsme unaveni.

Decathlon



Úžasná volnočasová aktivita, tohle nakupování v Decathlonu. V zadni sekci si totiž kupující může spoustu věcí vyzkoušet. Půjčil jsem si několik variant koloběžky, kolečkových bruslí, táta jezdil na skateboardu a Madla s Vincentem taky bruslili. Neobešlo se to bez začátečnických pádů a slziček, ale stálo to za to. Máma zatím ulovila výbavu na zimu pro nás všechny včetně termosek. Ještě potřebujeme pořádné batohy a zima v lesní školce nás nezaskočí.

středa 27. srpna 2014

Komárov 2.1

V posledních dvou měsících prošel náš komárovský domeček několika stavebními úpravami. Především se přestěhovala koupelna (tj vana) z patra do přízemí. Zachován zůstal výhled z vany na hory, o to jsme nechtěli přijít. Máme teď nově umyvadla, a to hned tři. Dvě v koupelně a jedno v patře v bývalé koupelně. Jsou to ta, co jsme si přivezli na klíně v letadle z našeho výletu do Mexika. Táta je přimontoval na starou toaletku po babičce jedné tety a podlaha pod vanou je nově i vyhřívaná, aby nám nemrzly nožky. Ještě nám chybí spousta takových věcí jako poličky, lampičky, závěsy, úložné prostory atd., ale s tím si časem taky poradíme. Zatím máme všechno na půdě. Líbí se? 


úterý 26. srpna 2014

Filcování jehlou

Učíme se přímo od mistra. Edita umí nádherné panenky a hračky z vlny. Mám pocit, že jsem její práci obdivoval už loni v létě na jurtovém festivalu v Brništi. To jsem ještě nevěděl, že se s Editou seznámím takhle hezky ve školce.






neděle 24. srpna 2014

Nerostou

Rodinný výlet za houbami do místních lesů skončil nálezem dvou malých babek. Žádný velký úspěch to tedy nebyl, ale aspoň byla sranda pozorovat dvojčata jak si půjčují máminu bundu pro zahřátí a mají ji až na zem. Jako malá strašidýlka. Úspěšnost výletu jsme oslavili večeří na Boučkově statku, kam taky jinam, když se do nás dal hlad. 

sobota 23. srpna 2014

Praxe a hand on experience

Provádíme drobné úpravy v našem bytečku v Praze. Světla, co byla na Komárově sundaváme a vezeme zase na Komárov, kde je táta znovu pověsí, ale tentokrát do jiné mistnosti. Do bytečku věší táta světla, která lépe zušlechtí interiér. Přijedou hosti, dnes pět studentek z Amsterdamu. Pak jim zamáváme a pojedeme domů. Pod oknem na Komárově se už pasou kravičky. 

Špacír u Jizery

I v Semilech se nám podařilo najít pohostinské zařízení, které nás bavilo. U stadionu schovaná pizerie s maskovacím nápisem Kebab (asi aby tam moc lidí nelezlo) nás mile překvapila výbavou na dvorku. Krom posezení byla i trampolína, houpačky i pískoviště. Na trampolíně jsem se srazil s Vincentem a mám na lícní kosti modřinu. Ládovali jsme se šunkovou pizzou a nokama a pak jsme objevili branku vedoucí ze dvorečku k úplně nové promenádě kolem Jizery. A na řece kachny. Nelenili jsme a šli jsme si od fešné servírky vyžebrat něco starého pečiva, aby bylo čím kačenky krmit. Pak následovala dlouhá procházka až přes bílý most na druhou stranu na hřiště do Riegrových sadů a zpátky. I to krmení jsme zvládli.

úterý 19. srpna 2014

Výroba skleněných figurek

To se z těch skleněných barevných tyčí prostě udělá firgurka. Probíhala výroba na přání, naposledy se vyráběl modrý slon. Každý jsme si nechali udělat korálkový prsten, taky jeden pro mámu a jeden pro tátu. Já si nechal udělat velikej zelenej korál se srdíčkama.

pondělí 18. srpna 2014

Fryč není pryč


Starý pán se tady činí, dnes jsme ho sice nepotkali, ale nešlo si nevšimnout zútulnění dětského koutku a taky přibylo hraček. Naštěstí zůstal šlapací bagr, bez něj bych tu nebyl šťasten. Pak dorazila i Máca s Márinkou a Bertíkem a panovalo všeobecné veselí. Před obědem přišel táta a přečetl nám krtkovu motorstory. Pokračovali jsem na oběde v Anandě, ani tady se nic nezměnilo, a bylo nám tu dobře. 




sobota 16. srpna 2014

Obojživelníci na Vltavě

 Skupina nadšenců do staré vojenské techniky se přeplavila ve svých zrenovovaných obojživelných autech z pražského Bráníka do přístavu v Holešovicích. Nemohl chybět ani objživelnik strýce Horora a v červeném teta Lucka. Dopluli ve zdraví a jízdu vodníkem si užili se vším všudy. Referoval o nich i nejeden zpravodajský web. Taky mě jednou svezete, až se naučím plavat, že jo?
Inspiroval je slavný český záhadolog Ivan Mackerle, který před několika desítkami let stejnou plavu absolvoval.