pondělí 30. června 2014

Vláčkodráha

Další rande s mámou, tentokrát jsme zašli k doktorovi. V čekárně spousta žen a tak jsem se ptal, jestli nás nepředběhne i tamten pán. Máma si byla jistá, že ne. Prej tam pánové nechodí. Začal jsem rozvíjet teorii, že kdyby měly holky pindíky a vůbec kdyby to bylo obráceně, seděl bych tu teď s tátou. Paní na vedlejší lavici se chechtá a mám takový pocit, že naši konverzaci poslouchá. V čekárně jsem se těšíl, že se budu dívat, jak pan doktor mámu vyšetří. Místo toho jsem byl svědkem oběru krve do čtyř zkumavek a debaty na téma genetická vyšetření, genetická poradna, matka nad 35, podepsat reverz atd. Byli jsme docela rychle venku a za chrabrost jsem dostal pozvání na posezení ve Výtopně. Zase kolem jezdily vláčky a já si to užil. 

pátek 27. června 2014

Mezinárodní den bláta

Koná se 29.6., ale my jsme si jej odbyli ve školce už dneska. Výsledek: 3x rýma, 1x horečka (Vincent) a u mě se ještě uvidí... Ale stálo to za to.

sobota 21. června 2014

Grilovací a nahrávací studio


Dorazili jsme na Vysočinu. Já jsem zůstal s mámou v Bystřici a užíval si klidu u pohádek strejdy Lejdy. Táta s bejbyma mezitím nakupovali krůty a užívali klidu Štěpánova. Než jsme přijeli i my a s náma druhá výprava z Brna. Košťátko s Pavlem se moc těšili na medování a já na Lili. Med moc netekl. Plynule jsme přešli od medování ke grilování a na závěr jsme s Lili zaduněli na prázdné nádoby od medu bubnový koncert.

středa 18. června 2014

Zase zrají třešně

Zrály i loni i předloni. Co se pamatuju a je to určitě i zdokumentováno na blogu. Letos jich je úplně plný strom. Táta nám přistaví žebřík dvoják. Já lezu až nahoru, Vincent nebo Madla z druhé nižší strany. A trháme, jíme a pecky pliveme kolem. Jde nám to znamenitě. Při jedné trhací akci jsme načapali na stromě tátu a společně s mámou jsme ho "sundali" několika dobře mířenými střelami z vodních pistolí. Táta si to nenechal líbit, utrhl tu největší kopřivu a hnal se po nás. Nakonec se spokojil s tím, že vzal hadicí mámu. Tedy vodou z hadice na zadnici a záda. Jsme veselá kopa a Komárov se otřásá v základech.

úterý 17. června 2014

neděle 15. června 2014

a taky na Rádle

Rádlo je taková vesnička schovaná mezi Libercem a Jabloncem. Našli jsme ji skoro na podruhé a to během navigace máma vyřizovala hovor z Německa. V němčině. Víme, že Uwe přijede v 16 hodin nebo že mu cesta bude trvat 16 hodin případně, že to bude šestnáctého. Každopádně na Rádlo to byla druhá do leva, pak hned zase doleva a na konci, kde se dalo jet ale ještě dál to bylo doprava. Seznámil jsem se zde s třema báječnejma klukama a bejby se taky nenudili. Rodiče si tam zatím řešili nějaké nezajímavé věci ohledně našeho vzdělávání a zřejmě byli taky spokojeni. Při loučení to vypadalo, že my děti vymyslíme cokoliv, abychom mohli u nových známých přespat, včetně jednoho sdíleného kartáčku. Kočičího. Tak snad příště.

Skáčeme v Liberci

Rodiče vyhlásili na neděli výlet do města. Na Komárově to znamená do Liberce. Cestou jsme se prospali a na konečné jsme stanuli před starým známým hravým parkem. Kdysi jsem se zde bál na zatočenou skluzavku. Dnes po ní bez okolků jezdili i bejby hlavou dolů. Nějak rychle jsme vyrostli a dospěli. Našel jsem si na hřišti kamarádku Danielku a hráli jsme si ve křoví. Vyhrabávali jsme díru pro mamuta a já lákal tátu, aby do ní spadl. Dařilo se mi to bravurně. A báječně jsme si s bejbyma zaskákali na trampolíně. Nebylo to pro dnešek poslední skákání.

středa 11. června 2014

Na Jizeru

Udělalo se vedro a školka má dnes volno. Vyrazili jsme na Jizeru ke Kořenovu. Letos poprvé. Na místě hned hlásím, že tudy přece jezdí ty vláčky. Pro nás tedy již známé místo s jasnými rozpoznávacími znameními. Našli jsem si krásný plácek hned zkraje. Ostatně dnes ve všední den byla Jizera až na dva seniory nudisty prázdná. Uplavala nám petka a já ji s tátou zachraňoval. S úspěchem. Máma nás u toho fotila a zasloužila si za to postříkání ledovou vodou. Pryč nás vyhnala bouřka. Až na Boučkův statek. Jako vždy.

úterý 10. června 2014

S Kořínkem v lese

Pobyt ve školce zvládáme dobře. Já už předem hlásím, že se mi bude stýskat a když rodiče odjedou, ptám se průběžně dvojčat, zda se jim taky stýská. "O to víc se na sebe budeme těšit," dodávají rodiče. Je fakt, že při loučení žádný pláč nenastal. Madla bez okolků volá "pápá" a Vincent potřebuje ubezpečit, že odpoledne zase máma přijde. A pak mává. A během dne? Výlet do lesa jsme si užili náramně a večer nás rodiče ještě vzali na koupání do Jílového a na návštevu do Loužnice.

Kořínek

Začala nám školní docházka. Domluvili jsme se s lidmi v klubu Kořínek a budeme sem tři dny v týdnu docházet. Roubenka je to pěkná, chovají tu králíky (ten větší se pase venku a jmenuje se Láďa) a dvě morčata. Asi zatím nemají jména. Je tu pískoviště bez EU certifikovaného písku, ale luxusně vybaveno, bylinková zahrádka a kluci chodí čůrat na jablůňku. Odpolední odpočinek se odehrává v houpacích sítích zavěšených na trámech roubenky. Nerušte Madlu, spinká, tak TICHO!!!

neděle 8. června 2014

Obžerství

Po namáhavé dříně na plantáži jsme znovu nasedli do auta, kyblík s jahodama na klíně a vyrazili k Boleslavi. Cestou jel děda s babi před náma na motorce a babi se nedržela. Dělala, že je letadlo. Okamžitě jsem to vyhodnotil a u přejezdu, kde jsme čekali na projíždějící vlak, jsem babi chtěl udělit výchovnou přednášku o tom, jak je na motorce důležité se držet dědy, ale postavili se s motorkou tak, že mě neslyšeli. Naskákali jsme do bazénu a následovala neřízená konzumace jahod v palačinkách.

Otroci

V koloně vozidel čítající jednu motorku a jedno osobní vozidlo jsme vyrazili kamsi na tajné místo za Lysou nad Labem, přejeli jsme most přes řeku Jizeru (tu známe ze Semil, z Kořenova a z Turnova) a zaparkovali u rušného pole. Naše úderná jednotka měla v průměru dva a kus člověka na sběrný kyblík, a přesto jsme lámali časové rekordy. Naplnit kyblíky nám trvalo suveréně nejdéle. Měli jsme čas konverzovat s okolními sběrači. Nakonec jsme nechali naše jahody zvážit. Cca dvě kila jahod jsme propašovali ven v bříškách.

sobota 7. června 2014

Bazén s rybičkama


Teploty dosáhly tropických hodnot. Bylo potřeba se smočit a naše zábava spočívající ve stříkání hadicí se nelíbila dědově studni. Nezaprší a nezaprší. V rámci optimalizace spotřeby vody pořídil děda bazén a já jsem si ho napustil pro dněšek optimálním množstvím vody. Byla pořádně studená, ale to nás nemohlo zastavit. 

pátek 6. června 2014

2 X 2

Na ulici jsme potkali tetu Janu s jejíma dvojčatama Jindřichem a Karolínou. Štrádovali si to na lávku mávat projíždějícím autům a zastavili se u nás na kus řeči. Zatím toho moc nenamluví, ale to je jen otázka času. Večer jsme seděli u ohně s tetou Dášou a s Matějem. Když se podařilo vyřešit ošemetnou situaci kolem mého míče, řekl jsem Dáše, že je geniální. Nacpali jsme se buřtama a usnuli jsme dřív, než máma z auta vyhrabala zubní pastu. 

středa 4. června 2014

Otíci

Táta usoudil, že chce mít už chvíli klid od našeho ustavičného halasení a povykování a rozdal nám sluchátka. Jenže člověk v tom neslyší vlastního slova...

pondělí 2. června 2014

Babi, odjezd!

Medovací akce úspěšně zakončena. Dostali jsme všichni tři sprchu včetně vlásků plných medu. Je čas k odjezdu. Vincent vypočítává, kdo pojede autem a vyšlo to překvapivě na něj, Madla se přidala střelhbitě "já kaky" a pak už jen babi a děda. Mě s tátou jednoznačně vykázal: "Emi ne, táta taky ne." A na babi volají: "babi poť." Sedli jsme s tátou na kola a vzali to kolem vesnice. A večer až do setmění jsem mlel trávu na sekačce.

Sladký vrchol

Na tento okamžik jsme se těšili všichni. A řádně jsme si ho užili. Komentář není nutný.

Padá!