neděle 31. října 2010

Pohádka o břečťanovém Emilovi

Bylo jednou jedno břečťanové království, zámek byl celý zarostlý a nebylo ani poznat, jaké má zámek tvary. Stejně neměl moc pravých úhlů. V tom zámku bydlel sličný Emil s rodinou. Jednoho dne se břečťan splašil a utrhl se z fasády v přední části zámku pod Emilovou kuchyní. Všichni se báli, aby se neutrhl i vzadu, protože tam by sebou vzal i kus střechy a okapy. Ten den se měnil čas a dalo se o hodinu déle spát. Kde se vzal tu se vzal chrabrý táta, který se rozhodl s břečťanem bojovat. Vyzbrojen žebříkem (krátkým) a zahradnickýma nůžkama se vrhl do boje a kousek po kousku postupoval. Pod ním se vršila hromada větví toho Hedera helix, jak se taky jmenuje cizí řečí. Když se prostříhal k oknu do zámku, uviděl mámu jak uspává krásného Emila. Stříhal a stříhal v potu tváře skoro do oběda. Když se prostříhal do zámku, naklonil se nad spícího Emila a dal mu pusinku na čelo. Emil se probudil, zavolal radostně táta! táta! a od té doby spolu lumpačí v břečťanovém zámku.

Díky za každé nové ráno

Máme to nastaveno takto: s mámou spím v jedné posteli, táta se rozhodl adaptovat se na společný život spaním v oddělené ložnici v podkroví. Čtyřikrát v noci s mámou vstáváme a jdeme čurat. Bezplenková metoda na mámu účinkuje - hlavně ráno. Kolem sedmé definitivně proloupnu oči, začnu plácat mámu po hlavě a volám táta, emí [emil], dadodu [nahoru], buba [buddha]. Táta má nahoře velkého Buddhu a musíme s mámou za ním. Mámu necháme solidárně dospat a rozjedeme s tátou multitasking. Vylít nočník, spláchnout, obléknout kalhoty, ponožky, boty, stáhnout kalhoty, vyčurat, spláchnout, svléknout boty a ponožky - bolí něco pata auau [na patě] - opět obléknout, uvařit čaj, co pájí [pálí], nafouknout badidi [balónek] - 20x, dát vařit do hrnce vodu na polentu, do misky kroupy, vařečku, rozsypat kroupy po kuchyni, vypnout tátovi kolečko pod hrncem, zapnout všechny ostatní včetně trouby na max, táta se zavře do koupelny, aby dočetl odstavec z kapitoly "difficult people" z knihy "Fast thinking manager's manual" - vylízt sám na pátý schod "dadodu", protože pak přiskáče táta s kalhotama u kolen - má smysl pro humor, to musím příště zopakovat... Není čas na dlouhé věty, vylízt tátovi na záda [táta na dada] a jdeme se učit písmenka na můj laptop. Celé je to o umění getting things done.

sobota 30. října 2010

Na zámku v Mělníku


Cestou z Kokořína nám vyhládlo a tak jsme se stavili ve Vysoké v hospůdce u Zlatého kola. Vypil jsem celou misku frankfurtské polévky a přehrabal cukr v cukřence. Výlet jsme završili procházkou po Mělníku, kde jsme hráli v podloubí na náměstí s tátou na schovku a zašli i na zámek. Vyčural jsem se strejdovi Lobkowiczovi na nádvoří u jeho Jaguáru a pohověl si s mámou v jeho luxusních zámeckých seslích. Zámek má opět renesanční facelift a je znát, že se o něj pan Jirka dobře stará. Máma určitě doplní něco z jeho historie... nebo si přečtěte sami na stránkách zámku.

Barvy podzimu

Přesně před rokem jsme si užívali teplého moře na Koh Tao a strejda Lejda nás zásoboval skvělými thajskými pochoutkami, pro které běhal přes kopec na druhou stranu ostrova. Dnes jsme si užívali studeného ale slunečného podzimního dne na Kokořínsku. Vzali jsme to přes Holešovickou tržnici, kde jsme u stánku zavzpomínali na Thajské skvosty a nadlábli se závitky a polévkou. Na Kokoříně jsme se snažili potkat tetu Stáňu a najít hrad Houska. Teta Stáňa před námi ujížděla na kole na Mácháč a Houska se ukryla v lesích. Nevadí, místo toho jsme pózovali s mámou před zlatými břízami a královsky jsem se bavil házením listí, které proti větru lítalo dozadu. Pak jsem si osedlal mámu a z té "výšky" jsem pozoroval v dálce Bezděz.

pátek 29. října 2010

První den s tátou na rodičovské


První den s tátou na rodičovské má svůj specifický rodičovský ráz. Máma je pracovně naladěna, telefon od rána u ucha. Vzal jsem tátu a vyrazili jsme na procházku. Je mrazivo, ale krásně svítí sluníčko. U Labe jsme pozorovali traktor, jak oral pole a lodě na vodě, až jsme z toho usnuli na břehu. V poledne nám přišla na pomoc máma a vzala nás na zámek na oběd. Vývar s játrovými knedlíčky a čerstvým pečivem 45 Kč, kachní roláda plněná telecí pěnou, domácí červené zelí a dva druhy knedlíků 195 Kč, domácí lívanečky s jahodama a šlehačkou 80 Kč, zámecké pivo Brandejský Fext 35 Kč, café latté 65 Kč... Máme se s tátou královsky, jako za Rudolfa II. Máma se skrblicky upejpala. Možná se bojí, že jestli to takto půjde dál, budeme muset spát na lavičce v parku. Tak jsme jí s tátou ukázali, že jsme na všechno připraveni!

čtvrtek 28. října 2010

KPZ

Tátovi kolegové v práci mají dobrého ducha. Při odchodu táty na "mateřskou" ho vybavili kápézetkou a speciální cestovní lahví, ve které vydrží tátův oblíbený chlapsang teplý po celý den. S mámou jsme si ty dary spravedlivě rozdělili. Máma zabavila gumový medvídky a cestovní láhev, já jsem popadl badidi (balónky) a plácačku na zlobivé děti a tátovi zbyl recept na draka a na vánoční cukroví, pastelky, Betynka a prášky proti depresi a vodka s brufenama na uklidnění. Jako z filmu od Woody Allena. Jsme s mámou rádi, že máme tátu už jen pro sebe! Díky přátelé.

Pro představu přikládám jeden z návodů, které nám táta pak v kuchyni přečetl:





Recept na vánoční cukroví

Pusť troubu.

Ukliď z linky umatlané skleničky, lego a papírky od bonbonů.
Připrav mísu a suroviny. Vylouskej ořechy, odměř mouku a cukr.
Vyndej z mouky puzzle.
Odežeň děti a umyj z nich mouku.
Vezmi vejce.
Podej manželce pivo.
Vrať se, odežeň děti, vezmi hadr a utři rozbitá vejce. Vezmi jiná vejce a vyklepni je do mísy. Zvedni telefon.
Odežeň děti, zameť střepy z mísy, vytři podlahu.
Vezmi jinou mísu. Zadělej nové těsto.
Najdi rum. Odejmi rum manželce.
Odežeň děti a umyj z nich rozpatlané kousky těsta.
Plech vytři tukem.
Podej manželce tlačenku.
Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky.
Podej manželce noviny.
Vrať se, odežeň kočku dojídající zbytky těsta. Zavolej veterináři.
Vezmi si prášek.
Umyj podlahu, stůl, židle, nádobí, ledničku, sporák, zdi, děti a kočku.

Vypni troubu.

Jdi do cukrárny.

Přines cukroví.

Home office


Táta byl včera naposledy v práci, začíná mu (půl nebo) roční rodičovská dovolená. Dlouho jsme se s mámou těšili, až spolu budeme trávit víc času a nebudeme omezení jenom víkendem a dovolenou. Táta ještě něco dodělává do práce a pak bude už jen náš! Zařídili jsme si všichni home office, abych stejně jako moji rodičové mohl pracovat z domova. Mám toho moc. Učím se písmenka. Týden už umím E, M, T, B a D (jako Emil, máma, táta, babi a děda) a teď se učím další skupinu O, K, L, V a P (ovečka, kočička, lev, vlk a pes). Nerušte! Taky u toho ochutnávám letošní jeřabinový likérek... pro inspiraci.

středa 27. října 2010

Zámek Valeč



Některé památky, které jsme navštívili, nejsou tak známé. Cestou z Varů, kde si máma užívala čekání na chodbě SFŽP a pronikala do tajů programu Zelená úsporám, jsme si všichni potřebovali trošku odfrknout a uhnuli jsme z hlavního tahu s zámku Valeč. Svítilo sluníčko, nikde ani noha, dokonce ani hospodu jsme v obci nenašli, ale v létě se sem musíme vrátit na delší čas. Zámek Valeč na Karlovarsku měl smůlu. První písemné zmínky o Valči jsou sice z roku 1358, ale novodobá historie barokního zámku už tak vznešená určitě není. Po druhé světové válce v něm byl i domov pro korejské děti, sídlo lesníků, dětský domov a v dubnu 1976 zámek kompletně vyhořel. Od té doby je uzavřen a nákladně státem opravován. Návštěvníci budou moci po skončení oprav, a to nyní už zvláště zámeckých interiérů, obdivovat původní velkou zámeckou zahradu s letohrádkem, iluzivními branami, obeliskem, zbytky vodní kaskády i zahradnictví s palmovým skleníkem, který tvoří zajímavou dominantu pohledu na zámek. Celý areál je v podmínkách českých zemí opravdu jedinečný především množstvím a rozsahem dochované zahradní architektury. Proč jsi tak vzdálené, v perutích oděné baroko..


Krteček



Na návštěvě u Sáry jsem poprvé viděl Krtečka na velkoplošné obrazovce a zíral jsem. Krteček je akční a umí spoustu věcí, má kamarády a Sára se v tom všem vyzná. Obdivuji ji. Přinesli jsme pak domů nějaké věci v tašce, na které byl nakreslen Krteček a jeho kamarádi zajíček, myška, ježek a žába. Schoval jsem si tu tašku pod svou kuchyňskou židli a před chvílí jsem na ní strašlivě uklouznul.

neděle 24. října 2010

24.říjen v dějinách

1648 Vestfálský mír byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou válku, které byly uzavřeny Svatou říší římskou (císař Ferdinand III. a další německá knížata), Španělskem, Francií (Ludvík XIV.a kardinál Jules Mazarin), zástupci Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko-geografický mezník.

1929 Krach burzy na Wall Street ze čtvrtka 24. 10. 1929 byl snad největším v dějinách. Z obavy finanční ztráty investoři začali prodávat akcie za jakoukoli cenu.Trh tím zkolaboval a nastartoval tak vleklou hospodářskou krizi.

1960 tragická událost na kosmodromu Bajkonur, kde 24. října 1960 po explozi strategické rakety zahynulo 126 lidí. Úřady tehdejšího Sovětského svazu incident tajily až do začátku 90. let, kdy se spolu s koncem SSSR začaly otevírat archivy. Dodnes jde o nejtragičtější nehodu v historii dobývání vesmíru.

1976 narodila se máma

Tohoto dne slaví narozeniny i Roman Abramovič, Jožo Ráž, Miroslav Sládek, ale i Big Bopper a malíř Petr Brandl.

Slet tet


Máma se nešetří. Vyrazila na další setkání s tetama ze školy a nechala nás s tátou sami doma. Užíval jsem si tátu vlastně celý den, protože ráno jsme s mámou vyšplhali na horní postel k tátovi a máma tam usnula. Nechali jsme ji spát a táta si se mnou hrál, byli jsme na zahradě a házeli si s Barrym. Rozvrkočená máma se objevila až něco před polednem a byla tátovi a mně za to spaní navíc neskutečně vděčná. Usmlouval jsem ještě jednu procházku v lese a proháněl jsem se červeným listím, co tu u nás padá z dubů. Krásný den a mámě vše nejlepší k dnešním narozeninám!

sobota 23. října 2010

U tří medvědů



Vyrazili jsme operativně směrem na Beroun. Teta Iva navigovala, v půli cesty jsme se připojili do karavany dvou dalších vozů strýce Radima a strýce Libora. Sjezd z dálnice se neobešel bez taktických manévrů, kdy naše tři vozy obklíčily v jednom momentě nic netušící náklaďák. Mámě se orosilo čelo, ale přes plnou se nakonec z té dálnice dostala. S dětma jsme se seznámili po zaparkování a okamžitě vypukla tlačenice o to, kdo bude tlačit můj kočárek. Do kopce to vyhrál strýc Radim, dolů mě vezly hned tři slečny najednou. Okukovali jsme medvědy, tedy venku se promenádoval jenom jeden a pak jsme si vyšlápli na rozhlednu.

Speciálně upravené medvědárium je umístěno v přírodním lesoparku v areálu Městské hory. Výběh o rozloze 25 arů je tvořen železobetonovým medvědincem s pelechy a přípravnou jídla. Střecha je upravena jako vyhlídková terasa, odkud můžete sledovat dění v celém areálu, v bazénu, na prolézačkách či pyramidě, kde si medvědí „dorostenci“ mohou hrát na divočinu. Hned vedle medvědince je hezky upravené dětské hřiště s prolézačkami, houpačkami a napodobeninou lodi. Vybral jsem si svou zimní bundu od horské služby, aby mě medvědi lépe viděli.

Kulinářské výlety

Tento týden jsme se už podruhé zastavili za tátou v práci. Nejdřív jsme zaskočili na oběd se strejdou Dobrošem, co se vrátil na jaře z cesty kolem světa. Máma nás zatáhla do holetržnice ke stánku našeho nejoblíbenějšího Thajce v Čechách a pochutnali jsme si náramně. Jedl jsem máminu nudlovou polévku postupně vidličkou, lžicí (žličkou poznámka redakce) a hůlkama. Přikusoval jsem jarní závitek. Pochoutka. Pak jsem v tátově kanceláři dostal od jeho kolegů tetování (kérku, poznámka redakce) na lýtko. Je na něm včelička a strejda Jeff říkal, ze to je bí (bee, poznámka redakce). Pak jsme skočili na zázvorový čaj, pokecali s vysokým strejdou Danem, tetou Leou a šup na návštěvu k další tetě. Když jsem se pak doma probudil, dali mě tátovi do náručí a máma otvírala takovou bílou krabici. Byl v ní dort. Asi se bude něco slavit.

čtvrtek 21. října 2010

to je den...

Ráno jsem si kousnul omylem do feferonky a pálila jako čert. Je pod mrakem, zima, vítr, nevlídno. Při pokusu o obkreslení své ruky jsem se počmáral a máma mi nedovolila kreslit do knížky.

úterý 19. října 2010

trocha historie


Tak schválně, uhodnete kdo je tohle? Malá nápověda, fotka je z dřevních dob naší rodiny. Přemýšlím, komu se podobám..

Vyznamenáváme pozorné čtenáře


Oku pozorného čtenáře (strejda Lejda je prostě dobrej) neunikl malý detail z minulého článku. Ano, fotografie interéru našeho vozu byla převzata z internetu a ne, nemáme volant vpravo. Stejda vyhrává cenu pozorného čtenáře. Máma taky pro strejdu má speciální vzkaz: "nevěř všemu, co vidíš", aneb slovy klasika" "co vidíš?..tak vidíš". Po několika dnech si máma včera uvědomila, že jezdit bez dálniční známky je hazard a opravdu se mi ulevilo, když ji konečně na to okno vylepila. Abych na ní pořád dával pozor..

U táty v ofisu

Zavítali jsme s mámou k tátovi do ofisu. Už chápu, proč táta každý den ráno zmizí ještě než se probudím, celý den s náma není, máma říká, že je "v práci" a přijde znaven až večer. Ta "práce" to je samá paráda, legrace, přehlídky, kolotoče v křesílkách, spousta krásných tet a fešných strejdů... a hlavně skvělá autíčka, co doma nemám! Kdy mi táta koupí auto "mimi"? Tátův strejda Petr jich má na stole tolik! Brrrmmm, brrmmm...

Karate kid



no comment, trénovat se musí. Pro zvědavé, rozštěp zvládám bravurně, provaz jsem ještě nezkoušel.

neděle 17. října 2010

Kvalitní nářadí


Ohnula se nám borovice a svou větví bránila dokonalému otevření vrat. Máma chtěla našeho modrého fešáka první noc nechat za vraty, aby si na náš domov zvykl a nebál se tady. Taky proto, že někde k němu koluje další klíč. Překvapil nás mohutně strejda Ondra, protože se kapesní kudličkou jal větev řezat a uřízl!!! Pak se ukázalo, že ta malá věc má v sobě mimo spousty jiných věcí kvalitní pilku. To jsou věci.

Strejda Zbyněk aneb tak jde čas


Tihle moji strejdové bydleli jako malí kluci kousek od domu mojí mámy. Znají se spolu od úplně malička. Strejda je šikula a velký sportsman. Restauruje a staví nové varhany do kostelů v půlce Evropy, leze po skalách, skáče na prkně tj. tom sněžném, létá na padáku a chodí na laně. S tátou se účastnili spolu Muchovmana. Strejda je nesmírně inspirativní a říkal, že už mě mají rodičové na jaře přilepit na skálu. Svoji Simonku taky od mala vede ke sportu a já se rád nechám zasvětit. Těším se!

Nejsme balíci



Udělalo se krásně. Možná poslední slunečný víkend v místních kotlinách. Meteorologové hlásí, že přijde brzy sníh i do Polabí. Nejsme žádní balíci a tak jsme vyrazili zčerstva na výlet. Cestou jsem usnul a probudil jsem se až v Boučkově statku. Na peci z pod deky čouhaly boty - okamžitě jsem poznal, že tam spí děda a na všechny jsem dělal "pššš", aby ho nevzbudili. Po stopách dědy jsme pokračovali procházkou kolem nádraží na Malé Skále, kde se ozýval řev motorové pily. Jak to ten děda dělá, že je všude, kde jsme my? Praskali jsme botama ptačí zob a trhali z jabloně hroznové víno a to byla zábava! Následný přesun do Zlaté Olešnice nám prospěl. S mámou jsme pózovali s vesnickými balíky a kupovali kila sýru z místní výrobny sýrů Dolenec. S tátou jsme se krmili vzájemně trávou a pozorovali velkej traktor [tató:]. Na vesnici je hej!

sobota 16. října 2010

Máme nové auto...

...táta skáče salto, těšíme se na výlet, vyrazíme a to hned. Má spoustu tlačítek a červeně svítící čísílka, kouřový skla a já v něm sedím na pohodlné sedačce jako táta. Táta mě ani nikoho jiného za volant zatím nepustil. Teda na chvíli mámu, to když jsme jeli od Boučkova statku z oběda. To se mnou sedí táta vždycky vzadu a bývá nezvykle veselej. Čepují tam Svijany s vysokou pěnou, do které strkám prsty a oblizovat je musí i máma, a to je co říct. Proto to říkám a píšu. Písničku z úvodu hraje takové moje umělohmotné cosi, co jsem kdysi dostal od tety Zuzi ze Slovenska a táta tu písničku až do včerejška nesnášel. Ode dneška je jeho oblíbená... "Máme nové auto, táta skáče salto..."


pátek 15. října 2010

Dvojčatům je rok!


Další báječná narozeninová oslava. Kačence a Vašíkovi je rok a já hned po příchodu začil balónkovou extázi. Neomezené BADIDI!! Vše nej, ať jste zdraví a at se vám daří!

Chtělo to Focus!

Máma s dědou odjeli do Liberce pro izolaci, kterou vezli na Frýdlant a kontrolovali průběh prací na opravě vyplaveného domu. Dům je teď v péči dobrých lidí, kteří ho vyklízejí a celý dům svázali železama. Máma byla spokojená. Příjemná byla prý i zastávka u našich přátel, co mají malého Lukáška. Zdravím vás, příště se svezu s mámou, abychom se taky viděli. Cestou domu se s dědou rozdělili u takového parkoviště s nablýskanýma autama a máma se domů vrátila tmavomodrým krasavcem. Foto dodám asap, jen co si to prohlédneme.

středa 13. října 2010

MUDr.Lacina

Dneska jsem se byl seznámit s dalším ze svých potencionálních tchánů. Potencionálních proto, že máma mi nikdy nedovolí se oženit. MUDr. Radoslav Lacina, stomatolog, má dceru Emu. Ema je o pár měsíců mladší než já. K tomuhle panu doktorovi začala máma chodit před sedmi lety a ted k němu chodí i táta, babi, tety Lucka a Stáňa a dokonce i strejda Jiří. Pan doktor má pacienty jako je máma rád. V jeho případě totiž neplatí nomen omen, on vůbec lacinej není, ba přímo naopak. Moje zoubky si ošetřovat netroufá, tak jsme si potřásli rukama a zkontroloval chrup tátovi. Já jsem byl odkázán na jinou kapacitu. Jsem zvědav, co mě tam ještě čeká, protože třeba to ježdění nahoru a dolu na křesle se mi moc líbilo.

neděle 10. října 2010

Štěpánovské hody


Kupodivu i ve Štěpánově se konaly oslavy, bylo mi vysvětleno, že se jedná o hody. Vyhrávala dechovka a dům od domu se trousila skupina mladíků, kteří zpívali. Pak si nás vyhlídl sličný okrojovaný pár a nabídl nám panáka. Táta se upejpal, máma se přemlouvat moc nenechala a strhla tátu příkladem. Máma byla nadšená, protože poprvé viděla lidový kroj v akci (krom kroje té paní, co běhá v kroji maraton). Byli jsme svědky chytání berana, kterého v půl čtvrté pod májkou obvinili ze všech hříchů, které se v obci za uplynulý rok udály a odsoudili ho k smrti. Je to strašné, beran byl vystresován a vůbec se mu tahle tradice nezamlouvala. Na poslední chvíli mu prý dali milost, nevím to přesně, já u toho nebyl. Jedná se o tradiční ortel se souzením berana u máje. No, presumpce neviny asi má své meze.

sobota 9. října 2010

Strejda Lejda slaví narozeniny

Strejda Lejda má narozeniny a je od města Bystřice hezké, že mu na náměstí vystrojili pouť i kolotoče. Na té oslavě bylo spousta lidí! A taky je proč, strejda je renesanční osobnost, cestovatel, sportovec, kynolog, morotista, zahradník, pěstitel etc. Jen tak rekreačně jsme se šli projít na náměstí kolem skákacího hradu a stánků s cukrovou vatou. Máma strejdovi Lejdovi koupila k narozeninám perníkové srdce "z lásky" a pendrek. Prý aby to měl vyváženo. Při kontrolní pochůzce do tátova oblíbeného lokálu s borůvkovým pivem pivovoru Černá hora nás zastavil podsaditý brýlatý pán a tátovi položil zákeřnou otázku. "Jsi to Ty?". Táta hledal odpověď, ale máma byla pohotovější a pánovi práskla, že je to on. Pán chvíli koukal zmateně a pak se představil jako Roman, co na gymnáziu seděl v lavici před tátou. Po krátkém rozhovoru začal táta počítat kolik let toho pána neviděl a museli jsme rychle s mámou změnit směr konverzace. Lejdo, ať se daří!

Dvojčata trénují na bazén