středa 29. července 2009

Bezplenková metoda

Máma si dnes přečetla něco o tom, že bych mohl fungovat úplně bez plínek a hnedle to se mnou začala zkoušet. Dávám jí jasně najevo, kdy se mi chce a co se mi chce, ale nějak né vždy zareaguje včas. Výsledkem dneška je, že má máma dvě deky a povlečení postele na šňůře a moje matrace z kočárku taky ještě není suchá. Jsem ale trpělivej a ještě to s ní zkusím, třeba se chytí.

úterý 28. července 2009

Co mě naučil strejda Ivan


Například to, že když je to kotě drzé, můžu si s ním hrát. Zkusil jsem mu překousnout ocas, ale moc mi to nešlo. Kotě se pak naštvalo a nafackovalo Barrymu. Pak mě strejda přemlouval, ať se stanu prodavačem barev. No, uvidíme, jak to sladím s kariérou fotomodela. Strejda pak odjel na relaxační pobyt do Varů, hned bych jel s ním. Ostatně mi to nabízel, prošli bychom prý kolonádu a napojil by mne Libušiným pramenem.

pondělí 27. července 2009

7kg, 67cm a mám horečku...

Tak je mi nějak divně, máma se mnou šla k tý podivný paní v bílém plášti. Tentokrát mě ale do stehna nepíchali. Mám horečku, mámě poradili, ať mi dává jakýsi růžový sirup. Udělala to jenom jednou. Nic takového nepozřu, je to odporně chemicky jahodové a ihned jsem to vyhodil. Máma správně rozeznala mé odhodlání, mám chuťové pohárky nastaveny na vysoký standard. Takhle teda ne! Večer jsme jeli pozdravit tetu Janu na Komárov a usnul jsem s mámou a s tátou, to je stejně nejlepší.

neděle 26. července 2009

Na návštěvě u Šternberků


V neděli cestou z Vysočiny jsme se jako správná skopčácká rodinka stavili u Šternberků v Jemništi. Máma ty Šternberky zná, protože u nich na hradě kdysi prováděla turisty. Mají tam na zámku v Jemništi baculatý chlapečky na vítacím schodišti, mnohem baculatější než jsem já. To je tak všechno, co si pamatuju. Na těch schodech jsem usnul a nevzbudil se ani v parku u klokanů. Bylo mi šoufl.

pátek 24. července 2009

Krvavý teambuilding


Táta mě dneska vzal na nějaké týmové hry do nemocnice se strejdama a tetou z práce. Museli plnit řadu úkolů. Nahlásit svoje jméno, ukázat, zda se umí podepsat, vyčurat se do kelímku, nechat se píchnout do ruky, vyplnit test s řadou otázek ano/ne, měřili si tlak, nechali se lechtat naslouchátkem a pak skončili na lehátku, kde je napíchli na hadičky a pustili jim krev z žíly. Hry dospělých jsou fakt podivný. To já si hraju se špulkou od nití a koušu do hlavy medvídka od tety Tessy z Londýna.
Na obrázku jsem se strejdou Nebesákem, který se nechal ještě připoutat na lůžko a zvednout nohama nahoru. Prý se tomu říká autotrakce. Ti dospělý jsou jako malý děti.

čtvrtek 23. července 2009

Postelový pád na nos



Mámu je potřeba pořád udržovat ve střehu, aby nezakrněla. Mám o ni trochu obavy, naposledy jí totiž sebrali už i přístup k pracovním věcem a máma se začíná nudit. Rozhodl jsem se, že vezmu situaci do vlastních nohou. Počkal jsem, až se máma nebude koukat, a dvěma rychlými přemety jsem se dostal na kraj postele a rozplácl se o podlahu. Řeknu vám, to byla rána. Máma byla hned u mě. Spočítala nohy a ruce a zkontrolovala nos. Nos to schytal nejvíc a kvůli té kariéře v módních časopisech jej potřebuju mít pěkně rovný jako táta. Chvíli jsem křičel, a pak mi máma dopřála pořádnou koupel a bylo zase fajn... Začínám být neskutečně mrštnej a máma si to se mnou užije.

středa 22. července 2009

Přežil jsem útok Usurijského tygra


Tak se jmenuje naše kočička a je velmi militantní. Vybíráme pro ni kratší jméno, zatím vítězí Katastrofa, zkráceně Káťa. O finálním výběru poreferuju.

neděle 19. července 2009

Swimming competition - Bospor






Ráno vstáváme brzo, což mne překvapuje. Jedeme do parku u vody, kde je ale strašně moc lidí, foťáků a televizních kamer. Máma mi nasadila plaveckou čepici, aby bylo jasné, že se toho dění účastním. Tak a je to tady. Máma a strejdové Braňo, Kubík, Adam, Martin, Altug a Jiří nastupují na loď, která je vysadí v Asii na rozpálený startovní ponton. Do startu musí všichni poskakovat, spálená chodidla nechce mít nikdo, strhává se bitka o místa ve stínu. Po výstřelu se vrhají do tmavě zelených vod Bosporu, aby připlavali k nám do Evropy z Asie na druhém břehu. Cestou překonávají proudy, protiproudy, protivítr, vlny, medůzy, ostatní plavce a před cílem i utopeného racka. S tátou jsme zahlédli mámin mocný finiš, asi věděla, jak se jmenuje ten turek za ní. Strejdové z Čech a Slovenska už jsou v cíli, Altug bojoval statečně s proudem za cílem a byl vyloven záchranářkou lodí. Letošní závod se prý koná za druhých nejtěžších podmínek v historii 21 ročníků závodu. Časy plavců jsou o hodně delší. Z celkového počtu 718 plavců závod dokončilo jen asi 500. Máma finišuje v čase 1:36 oproti loňským 1:03. V cíli fotografové zabírají mámu víc než jiné plavce přesně do té doby, než si všimne, že plavky úplně přesně nesedí. Jsem zvědav v jakém tureckém pánském magazínu se ty fotky objeví. Plavci mají sluníčkem spálené levé půlky, strejda Jiří pod nánosem opalovacího krému nápadně připomíná sněhuláka.
Já bojoval při čekání na mámu 3 hodiny s horkem na břehu, až mi dal táta sosnout přes palec vodu z PET lahve. Fuj!
Zato po návratu mámy! Mám kulinářský zážitek, máma mi oběd servíruje chlazený a decentně nasolený.
http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=0719143413045-2009-07-19

sobota 18. července 2009

Životní lekce


Táta mi vyprávěl jak je důležitá příprava. Tak jsme prostudovali průvodce, abychom věděli co nás čeká. S tátou jsme byli v Aygia Sophia chrámu, v Modré mešitě, ale nejvíc se nám líbilo v Cisterně. Stylově jsem tam posvačil za zvuků hudby. Slíbenou prohlídku harému necháme asi na jindy, táta se tam moc těšil. Pak mu ale máma vysvětlila, že poslední žena tam žila v roce 1906 a že se jedná o prohlídku interierů a nádherné šperkovnice, což jeho těšení zchladilo. Máme prošlápnutou trasu od Taksimu před Galati most na Sultanahmed a taky jsme zjistili, že višně se turecky řeknou višně..

Třetí den v Turecku... a první plavba lodí



Začalo to metrem a autobusem v Praze, pokračovalo letadlem do Turecka, taxíkem a tramvají v Istanbulu a vyvrcholilo plavbou na opravdový lodi přes Bospor! Za 3 dny jsem vyzkoušel poprvé šest různých přibližovadel. Už se těším, až osedlám Barryho!
Na lodi to houpalo na všechny strany. Byla to taková kocábka a voda šplíchala až na palubu. Úplně jsem z toho usínal, až se mi ruský turistky smály, jak mi padají kukadla.

pátek 17. července 2009

Druhy den v Turecku... a první modlitba a turecký čaj





Turci se na me porad smeji, hladi me po ruce a mackaji mi nos. Jsem asi jediny modrooky blondak v Turecku. Zatoulali jsme se s tetou Martinou a strejdou Kubikem na nadvori Nove mesity na modlitbu. Zavreli za nami vrata na zamek, Kubase posadili dopredu mezi chlapy, cetl si pri modlitbe pruvodce a me s tatou nechali stat vzadu mezi zenami a ostatnimi detmi. Takova potupa. Prospal jsem i bazzar a probudil se na obed az u Sulejmanovy mesity. Sedli jsme si do Zeleného rohu na otomany a dali si silný turecký čaj.
Odpoledne prijeli strejdove Jiri, Adam, Martin a teta Gita a Brano. Brano ma uzasny lytka jako ja, ale muj blog dodnes jeste necetl! Vecer jsme zase skakali z tramvaje a usinali u kriku poulicnich kytaristu...

čtvrtek 16. července 2009

Prvni den v Turecku... a první jízda tramvají




V Istanbulu jsme se za 30 mistnich fufniku dostali z letiste na namesti Taksim. Kousek odtud jsme ubytovani v hostelu. Jsem zde nejmladsi host a majitel slibil, ze si me vyfoti na jeho stranky. Dostal jsem za to 4 eura. Projeli jsme se tramvaji a mamka se mnou vyskocila za jizdy. Tak se to tady dela. Jsme sehrana dvojka. Vecer jsme poslouchali chlapiky hrajici na ulici na kytaru svetovy vypalovacky a u toho jsme usnuli...

OK 430 z Prahy do Istanbulu



Autobusem jsme dorazili na letiste Ruzyne. Oskenovali muj biometricky pas, prosel jsem s mamou rentgenovou branou do matrixu, pak jsme vlezli do takove roury, kde byly hezke letusky, smaly se na me, posadili nas do velkých sedacek a pak jsem si dal na 2 hodiny slofika. Vzbudilo me huceni v usich. Koukam ven, pod nama more, pred nama Istanbul. Naposledy jsem zde byl, kdyz mi byly 2 cm. Preplaval jsem s mamou Bospor. Letos budu mame fandit z brehu. Dnes to byl ale muj skutecne prvni let. Slava!

Poprvé hromadnou dopravou



Uz par dni ze me rodicove delali letadylko, az jsem zacal tusit, ze asi brzo poletime. Dnes rano jsme se vsichni sbalili a vyrazili vyletne do Prahy. Mel jsem takovy zvlastni pocit u zaludku, asi takovy, jako kdyz jsem minule pri letadylku na mamu trochu ublinkl. Na Palmovce jsem od tety Stani dostal zelenyho Shreka a pak poprve v zivote jel sockou. Jeste par veci me dneska cekalo poprve v zivote.

úterý 14. července 2009

Picnic


Setkali jsme se před boleslavským kostelem s tetou Ájou, počkali na tetu Gábi a usadili se na picnic na břehu Labe. Přišel za náma i táta a teta Ája nás nadchla vzornou přípravou picnicu, neboť měla sebou i dorty a jablíčka. Málem mě zašlápl kolemklusající kůň pod vedením evidentně nezkušené žokejky.

pondělí 13. července 2009

Gymnastika

Nevím, proč máma tak hlaholila, když jsem se dnes překulil z bříška na záda...to přece šlo očekávat, jsem šikovnej kluk. Obráceně mi to zatím moc nejde, nějak mi tam překáží pořád ta ruka..

neděle 12. července 2009

Mám rád lázně, tedy jednu konkrétní lázeň





Starej dobrej Komárov. Nemám pupek jako starosta, že ne? Na lázni je důležitá kvalitní společnost a když je k tomu ještě něco na zub, tak vydržím ve vodě dlouho. Plavání mi jde. Táta mě pak osuší, namaže vonným olejíčkem a já krásně usnu..je to takovej náš rituál.

Chaloupka mámina dětství



Neděle byla sekací den, byl vyhlášen boj kopřivám. Nejdřív na chalupě, kde máma trávila jako malá několik letních prázdnin. Chtěla to tam trošku ukázat tátovi, tak jsme zašli na koupálko na přehradu a na jídlo do hospody U Kořínků. Mohu jen doporučit!! Přehradu postavili před první válkou ze žulových kostek. Je krásná, studená a čistá a vyjma pár rybářů tam snad ani nikdo nechodí. Máma se tam jednou málem utopila, ale to prý je na delší povídání.

sobota 11. července 2009

U Ferusů


To je taková zahradní hospůdka v Káraném. Paní Ferusová chodila s mým dědečkem do školy nebo tak nějak. Chodíme tam s tátou na točenou kofolu. Mám tátu rád, moc rád.

čtvrtek 9. července 2009

Kostel sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně



Máma dnes měla velkej den. Byli jsme na kontrole kyčlí, celkem potřetí. Mám kyčle jako mladík!! Zjistil jsem, že ne všechny holky mého věku jsou pohledné a milé, a z toho zjištění jsem se před vyšetřením po...al, máma byla naštěstí pohotová a operativně zasáhla, aby nedošlo k nějakému faux paux.
Pak jsme se odebrali na fakultu, kde máma studovala, krásně mě tam provedla (tj pronesla) a ukázala mi posluchárny, kabitet i dámské záchodky. Skočili jsme ještě na krátký pokec do práce, ale táta neměl čas. Tak jsme si dali rande se strýčkem Jiřím v Charlestonu v Karlíně. Seděli jsme (teda já ležel) vedle klece s modrou andulkou a učil jsem se další ptačí skřeky. To jsem ještě nevěděl, že půjdeme s mámou na procházku Karlínem a odpočineme si v kostele. Byli jsme tam úplně sami, tak mi do nedalo a zazpíval jsem si. Svítilo sluníčko, kostel je krásně restaurovaný a má úžasnou akustiku. Moc se mi tam líbilo. Máma mi pak vyprávěla, že ho postavili v novogotickém slohu po roce 1855 a reliéfy na hlavní dveře tvořil Josef Mánes. Večer pak máma trávila u počítače vyhledáváním karlínských secesních bytů na prodej.

úterý 7. července 2009

Simonka s Jasmínkou


Cestou z Varů jsme tátu doručili ráno do práce a s mámou jsem se jel seznámit s malou Jasmínkou Limbergovou. Je o měsíc mladší a má krásně modré oči, takové se mi na ženskejch líbí. Taky musím s mámou souhlasit, že ta secese má něco do sebe! Zároveň jsem se seznámil se Simonem, je to prima kluk, chtěl si se mnou hrát.

Omluva strejdovi Nebesákovi


Chtěl bych se touto cestou omluvit strejdovi Nebesákovi za mou malou indispozici, když jsme se tuhle viděli u Lighthousu. Špatně se mi udělalo z toho tlačení v bříšku a né ze strejdy, jak se mu snažila nakukat máma. Na Odráška se moc těšíme!

pondělí 6. července 2009

Karlovarský filmový festival


Bylo už na čase vyrazit na festival. Zážitek nejsilnější ale nepřišel z filmového plátna, ale z vinotéky hnedle naproti hotelu Thermal, kde jsme se zastavili na sklenku vína. Táta ochutnal deci nečeho, co mu údajně rozdělilo život na etapu před a po tomhle Bordeaux. Z předzahrádky jsme přihlíželi příjezdu delegace filmu Whiskey und Vodka na červený koberec, který jsme jim ale už s tátou pošlapali. Ve Varech to žije!

neděle 5. července 2009

Kdo nezná břidlicový lom u Jílového..


..jako by nežil. Máma zase trénovala na Bospor a táta pozoroval raky. Jsem neplavec (tedy zatím) tak jsem si dal šlofíčka. Půjčil jsem si tátovu čepici, protože sluníčko bylo docela silné. Na pláži se ke mně vrhaly kolemjdoucí vysokoškolačky.

triple BIO



Podporujme drobné producenty bio produktů, i když někde nemají přímo bio licenci. Doporučit mohu sýry (nejvíc ten pivní) ze Zlaté Olešnice a kozí sýry z Pěnčína. Podporujte české zemědělce, třeba nám potom přestanou blokovat dálnice! A samozřejmě včelaře, luční a lesní med z Vysočiny v nejvyšší kvalitě je právě v prodeji. Info u táty!

ráj na Jizeře


máma zná tajné místo ke koupání na Jizeře od strejdy Zbyňka. Vzali jsme tam tátu na výlet a moc se mu tam líbilo. Musím říct, že šátek je pro brodění v Jizeře naprosto dokonalý dopravní prostředek. Máma tátovi nesla boty a táta nesl mě. Mám Jizeru rád.

sobota 4. července 2009

ve Vysokém a na Pasekách




Místo do Varů jsme vyrazili doručit tetku Lucii do Vysokého za Ondrou a Bárou. Krásná chaloupka, kde mámě naservírovali spoustu dobrot. Nutno zmínit štrůdl, do kterého se jablka nestouhají, ale krájí na plátky..výborná záležitost!! No a pak hurá do Pasek za tetou Evou a malou Sárinkou. Mámu fascinovala úžasná pec a prej něco takového budeme muset vymyslet na Komárově. Možná to není nutné, ale když si vzpomenu na Boučkův statek a poleženíčko na peci..nevím. Sára je fajn holka a má hledle několik pěkných sester. Táta se ládoval pstruhama na másle, které máma s tetou smažily na sporáku a kterýma provonily celou roubenici. Za hučení potoka se krásně spí a pak jsme si s tátou dali ranní procházku po pasekách a kolem pily zpátky nahoru. Vzniká tam úplně nová čtvrť pěkných roubenek. Táta se rozhodoval, kterým autem odjedeme. Nakonec jsme to vyhodnotili tak, že auta typu Ferarri nebo Porsche jsou naprosto nepraktická, protože na střechu nejde dát zahrádka a ani vlečné zařízení to nemá, takže se tím nedá převézt ani žebřík!

pátek 3. července 2009

Narodila se Barborka!!


Cestou naproti tátovi jsme se úplně náhodou přitočili k oslavě malé Barborky. Narodila se před pár dny a na té oslavě byli moji oblíbení strejdové Béda, Boban, Vlastík, šťastný otec Mirda Berda a další. Máma tyhle strejdy zná už prý třicet let. Chudák táta se domů z práce dostal až po půlnoci, protože jsme všichni utužovali sousedské vztahy. Sluší se připít Barborce na zdraví! Bydlíme od sebe cca 200m, tak doufám, že se s Barborkou budu vídat častěji.

středa 1. července 2009

Psí úsměv


Barryho mám rád, umí se smát a důsledně mě hlídá. Ode dneška máme nové koťátko od tety Áji slyšící na jměno Tygr usurijský. Je to kočička a je krásná. Barry už od ní dostal nafackováno..

Jsem vlastně romantik


dnes ráno na Komárově jsem mámu a tátu probudil brzo, aby si se mnou mohli užít východ slunce. Byl takový dramatický, Semily byly pod mrakem. Naši to dokáží ocenit. Táta pak musel brzo do práce, držel jsem mu palce, aby mu nepřehradili cestu zemědělci, jako při našem návratu z Vysočiny.

Houpací...


Je teplo až vedro a sem tam pěkně prší, ale to nevadí, sluníčka si užiju i tak dost. Síť prošla zatěžkávacím testem, unese tátu i dědu, a já s mámou se v ní houpeme docela často. Máma má zelené oči a hnědé vlasy a to je kombinace, která se mi na ženskejch líbí..

Dvojčata trénují na bazén