úterý 30. června 2009

Kamarádka Sára




Přijela k nám na návštěvu teta Eva se Sárou, Sáru už znám, viděli jsme se, když jí byly dva týdny. Teď už je jí týdnů šest a je to kočka, evidentně po mamince. Ta kombinace světlých vlasů a modrých očí se mi na ženskejch líbí...Naše matky spolu byly těhotné, tedy ne spolu jako spolu ale spolu, jsem prostě trošku starší. Chodili jsme na stejnej ultrazvuk, oba jsme tam se Sárou vypadali na tmavou hřívu a bílé kly. Na tetu Evu si vždycky vzpomenu, když se zavrtám do své oblíbené deky.

neděle 28. června 2009

Sestřenka Sára


Táta mě vzal na výlet do Nedvědice, ukázat mi kde se učil jezdit na tříkolce, je to hned u Pernštejna. Potkali jsme tam tátovu tetu Danu a sestřenici Jitku s malou Sárou. Sára je o šest neděl mladší než já. Ta kombinace černých vlasů a modrých očí se mi na ženskejch líbí...

sobota 27. června 2009

Na Vysočině


Vyrazili jsme zase na pár dní na Vysočinu. Hrál jsem si se strejdou Lešou, co byl trošku unavenej poté, co ho tatínek málem sedřel z kůže při kopání ve Stěpánově. Strejdu mám rád. Dal jsem si u strejdy naprosto úžasnou lázeň a od tety Káti jsem dostal kupu dárků, mimojiné ponožky na nožky s vůní jablek. Jejda, já už chci chodit..

čtvrtek 25. června 2009

6.14kg a 63cm


Dnes mě očkovali hexavakcínou poprvé, následovat budou ještě čtyři injekce. Pěkně mě tím naštvali, jsem takovej rozmrzelej. Odpoledne bylo neskutečně dusno, babička se mnou jezdila po zahradě a snažila se mě uspat, máma šla běhat do lesa s Barrym a úplně ho tam uběhala. Chudák pes funěl ještě hodinu po návratu. Krásně vyrostly růže, ty mám rád...Po návštěvě u doktorky máma rozesílala dobrým lidem report o mém stavu a smála se odpovědím. Teta Ája se ptala, jestli chová máma znovu králíky, teta Stáňa se polekala, že máma znova rodila, páč se dlouho neviděly a teta Košťátko se bude vdávat. Zítra vyrazíme na Vysočinu a přezkouším si tam hezky všechny z toho, jak pečlivě čtou můj blog. Dnes tedy jen výzva "lidé čtete!"

sobota 20. června 2009

Fasáda


V pátek jsem vyrazil s dědečkem, strýcem Ivanem a našima na Komárov natírat fasádu. Táta si hrál s lešenářskejma trubkama, vzpomínal na svou oblíbenou stavebnici Meteor nebo Merkur nebo jak se to tehdá jmenovalo a pak z toho lešení postavil zajímavou a originální konstrukci, po které celý víken lezl nahoru a dolů s kyblíkem barvy a mámu odtamtud vyháněl pryč. Ona mu totiž na to lešení lezla oknem v přízemí..Ivan se jim smál. Natřeli jednu stěnu a docela jim to šlo. Zůstali jsme až do pondělí, kdy dorazili opravit zatékající okno dva strejdové z Varů, se kterejma se máma z nějakýho důvodu setkala hnedle v úterý ve Varech...

čtvrtek 18. června 2009

Ája a já


V Hlavenci, kousek od nás, je lovecký zámeček. Jezdíval tam Rudolf II. tedy mimojiné. A na kraji Hlavence na krásném místě s výhledem do okolí je sousoší od Matyáše Bernarda Brauna. Úplně nahoře stojí jelen se zlatejma parohama. Tam nás vzala teta Ája na procházku. Ve stínu kopretin jsem si trošku připálil čumáček, ale bylo tam krásně. Pak jsem ještě odolával útoku tří strakatejch koťátek a jeli jsme domů na strategickou poradu se strýcem Ivanem.

středa 17. června 2009

Mám sluníčko rád



Dnes mám dobrou náladu, dozvěděl jsem se, že teta Ája bude mít koncem roku miminko, takže když všechno půjde podle plánu, budeme spolu chodit do školy. Teď nevím, jestli chci spíš kamaráda nebo kamarádku...jojo, mám překvapení rád. Mimochodem, podívejte na ty svaly! Trénuju přetočení na bříško a zpátky.

Zase v práci..





Dnes nás teta Marťa a strýc Jiří pozvali na promítání fotek z Číny a na čínu. Cestou jsme se stavili v LMC pozdravit a vyzvednout tátu. Dováděl jsem s tetama a smál se na ně. Měly z toho radost. Teta Magda měla prďácký červený kšandičky, kterejma krásně ladila k mýmu tričku. Slušelo nám to. Maminka nafasovala čokoládu. Od tety Martiny jsem pak dostal svou první kabelku v životě, tety se shodly, že kabelka musí ladit k botičkám. Což je teda problém, protože botičky ještě nenosím. Teta Gita je ale profík a myslím, že mi časem poradí a vystyluje mě.

pondělí 15. června 2009

Kickbox


Začal jsem tréhovat box. Zatím nemám vlastní boxovací pytel, ale za to mi pověsili nad kočárek tři medvědy. Nejdřív jsem je jen tak šetřil, ale pak jsem objevil několik nových kopů a technik úderu. Mám neskutečně vypracované břišní svalstvo, to jsou ty dlouhé týdny pravidelného cvičení. No a taky jsem začal s hudbou, pro začátek mám chrastítka a rumbakoule, možná začnu časem hrát na bicí...

neděle 14. června 2009

Pivní pěna


Oku pečlivého čtenáře mých příspěvků určitě neunikla příhoda o tátovi v pivní lázni. V tom pivovaru Chodovaru máma koupila pivní pěnu do koupele a tak jsme na Komárově napustili vanu a dali si pivní lázeň všichni tři. To tak krásně voní...na rozdíl od táty jsem ale tu pěnu nemlsal. Večer jsem moderoval partičku pexesa "hrady a zámky" a z výsledku se zdá, že máma má štestí v lásce, bo to s tátou třikrát prohrála na plné čáře. Neuhrála ani Frýdlant ani Šternberk.

Boučkův statek


Snad neprozradím nic zásadního, když napíšu, že dnes má narozeniny teta Stáňa, máma to s ní oslaví běháním, zatímco já si dám šlofíka. Asi jako tenhle děda na Boučkově statku, kde jsme se stavovali na nedělní oběd. Dokud mi nepořídí takovouhle hřejivou postýlku, tak se od mámy nehnu. No a na tom Boučkově statku táta se mnou na klíně zvládnul bůček se zelím a knedlíky k tomu. Obdivuji ho, že toho na mě moc nenapadalo. Mladej výčepní z bradkou, co čepuje pivo na dvoře, se taky jmenuje Emil, takže jsem zjistil, že je nás víc..ne jenom děda a já.

sobota 13. června 2009

Jarmark



Vyrazili jsme zase jednou na Komárov, kolem jezdila samá zajímavá vozidla a tak jsme šli omrknout, co se na té rozhledně děje. Napočítali jsme osm paraglidistů ve vzduchu a několik se jich připravovalo se skoku na louce. Na parkovišti jsme pak šli obhlédnout tmavýho sporťáka. Jde o vůz značky Kaipan www.kaipan.cz Líbil by se mi. Večer jsme vyrazili na jarmark v Železném Brodě, bylo tam dost hlučno, ale potkali jsme strejdy Béďu a Bobana a pak taky tetu Leu s Alešem. Od kostelní zídky byl vidět stan, ve kterém hrály kapely, no a jak jsme tam tak na ty strejdy čekali, viděli jsme jak se za stanem převléká zpěvačka a na roh stanu močí kolemjdoucí pán. Výborná scénka. Máma se mi snažila nasadit naprosto nemožnou čepici s kšiltem, co tam koupila u stánku, vypadal jsem v ní vyloženě nedobře. Bohužel máma má na to jiný názor, budeme si muset v módě udělat jasno, abychom předešli zbytečným zmatkům.

středa 10. června 2009

Šéfkuchař


Je třeba se rozepsat o mé zálibě ve vaření.
Z tátova ramene je výbornej výhled na plotnu a pracovní plochu kolem. Dneska jsme pekli kuře s bylinkama.

sobota 6. června 2009

Výšlap na Klínovec



Ze Suché je to na Klínovec 5 km do strmého kopce. Foukal studený vichr a já se potil v klokaní kapse. Ani mě v ní nebylo vidět. Ale jsem tam a na Klínovec jsem vylezl. Zdolal jsem další sumit.

Strejda David ze Švýcar a postýlka Václava Havla

Máma má bezva strejdu Davida, právníka ze Švýcar. V Suché u Jáchymova má chalupu a my jsme za ním zajeli na návštěvu. Se strejdou Davidem je dobře. Dostal jsem vepřového vrabce s bramborovým knedlíkem, se zelím a smaženou cibulkou v mléčné kondenzované formě od mámy a prosral potom všechny plínky během jednoho dne. Strejda David navíc vytáhl ze sklepa kolébku, kterou dostala jeho máma od mámy Václava Havla. Bývalý prezident v ní trávil své dětství. Já v ní strávil 5 minut pózováním na kameru, protože upřednostňuju poleženíčko v jedné posteli s rodiči.


Máma slíbila, že sežene od pana Havla věnování na moji fotku v jeho postýlce.
Děda ji pak prodá na Aukru (tu fotku, kolébka přijde do muzea).





pátek 5. června 2009

Pivní lázeň pro tátu a další výlet pro mě


Táta si vzal dovolenou, abychom mohli vyrazit zase na výlet. Už jsem téměř dva týdny nikde nebyl! Vzali jsme to přes Vary do Chodové Plané do pivovaru Chodovar a jeho prvních pivních lázní na světě. Táta mi chtěl ukázat, jak se umí naložit do piva. Bohužel mě místní lazebnice k němu nepustily a tak jsem strávil volné chvíle s mámou na záchodcích a flirtováním se sládky v hospodě. Táta vyšel z lázně podezřele dobře naladěn, dal si střapačky se zelím, banánové pivko a pak celou cestu v autě halekal, tahal mámu za vlasy a zakrýval jí při řízení oči. Věděl jsem, že jsem v dobrých rukou a mohu klidně spát.

čtvrtek 4. června 2009

Zachránil jsem dobrého člověka!

Tak jsem opět zavítal do Karlových Varů. Tentokrát byla zima a nevlídno. Vyšli jsme si na procházku alejí podél řeky a mířili jsme na kolonádu. V šátku u táty jsem se cítil jako vždy skvěle. Když jsme se blížili k tátově oblíbené kajakářské hospůdce s výbornou žateckou 13kou, narazili jsme na postaršího chlapíka sedícího v trávě. Vedle něj se povalovaly berle, jedna zlomená. V mámě se projevil sociální soucit a nabídla pánovi pomoc. Ukázalo se, že je po komplikované zlomenině nohy, má v ní šrouby, praskla mu berla, spadl, volal záchranku, nikdo nepřijel, sedí zde v trávě v zimě nadcházejícího večera 2 hodiny, nikdo si ho nevšímá, sám se nezvedne... Táta zkušeným okem usoudil na alkoholika, mírně floridního, očividně pomočeného a navrhoval zavolat městskou policii. Máma nesouhlasila, vyslechla od pána jeho pohnuté životní trable, zavolala na pomoc párek kolemjdoucích santusáků, kteří ochotně uschovali zlomenou hliníkovou berlu do svého tlumoku pravděpodobně pro pozdější zpeněžení a s tátovou zdráhavou pomocí zvedli pána na nohy. Máma asertivně vyjednala s ženštinou na záchrance příjezd sanitky, která pána odvezla do nemocnice.
Pán děkoval nám dobrým mladým lidem, santusáci zjistili, že táta nemá v šátku štěně, ale mě, máma měla uspokojení na celý večer, táta vše zapil hořkým pramenem Svoboda a já jsem se utvrdil v tom, že mám Vary rád.

Futro